Loutka

Sedím si na schodech s cigárem v koutku,
na chvíli měním se v bezduchou loutku,
lhostejně vyčkávám. Napne se nit?
Nebo mám dále hnít, umírat, tlít?

Že prej háv roztrhán, sedřenej lak.
Proč v koutě zahálím? No jenom tak.
Svět mě tu zapomněl, pověsil na hřebík.
S rolničkou v čepici, tak za to teda dík!

V dřevěné ručičce pavouček skrývá se,
jak šašek šaškuje, tak na to dívá se.
Napni se provázku, napni se nit!
Já bych chtěl chodit a mluvit a žít!

Típnul jsem cigáro, domů teď spěchám,
na hřebík v koutě zas věšet se nechám.
Šaskovskej obleček, sedřenej lak.
Dál žiju, nežiju. Proč? Jenom tak!

Jenom tak