Nepřítel

V dlani svírám trny růže.
Kape krev a rve se kůže.
Ať na prach mne svět upálí,
mé oči hledí do dáli.

Zatracen a prokletý,
v srdci starý, stoletý.
touhy, ty mi nepřísluší,
už dávno nemám svoji duši.

Já všech bohů jsem nepřítel,
jsem ničitel i stvořitel,
Mé vlastní dílo plamen schvátí,
ať táhnou k čertu všichni svatí.

I ďábel se mi vyhýbá,
zem pode mnou se prohýbá
jsem síla, hněv a vztek a vzdor,
můj výkřik letí za obzor.